To, že chceme na výlet, to jsme věděli od minulého víkendu. Místo byla větší potíž – já navrhoval okolí Nižboru, nebo Točník, ale nepodařilo se mi tam najít žádný okruh. Pak padl návrh na Ameriku, kterého se Pája chopila, že to tam zná… až cestou vypadlo, že to tam extra asi znát nebude :-)

Parkovali jsme v Mořinách a spotili se při výstupu po rozžhavené asfaltce směr Velká Amerika. Upřímně – celou dobu jsem trnul při pohledu na psiska, která běhala všude tam, kde se podle všeho běhat nemá. Jednou za nima vyrazila i Jessinková a při jejím škobrtnutí mi zatrnulo opravdu hodně. Takže vyfasovala zákaz přibližování se k lomům a mohlo se pokračovat.

Chytli jsme opravdu teplé počasí, psiska šlapala, válela se v kalužích a bahně (rád bych věřil, že to byl jen bahno) a Majkýs vyštěkal kámen zákeřně vyčuhující na hladinu :-)

Pod Karlštejnem se smečka standardně stala největší atrakcí. Jak také jinak :-) rychlý oběd, ledová tříšť a šlo se dom.

Cestou zpět jsme se za mé skvostné navigace prošli krásným svěžím lesíkem až k autu. Průtrž mračen nás chytla až v Praze – zkrátka výlet vyšel na jedničku :-)

PS: vyprávění od Páji taky stojí za to :)