Text zatím není kompletní, až se mi podaří dopsat, tak ho zde aktualizuji.

Doporučuji Martinův článek a fotky:

• Botswana

Obsah:

• 1. 9. – Bushman walk
• 2. 9. – Okavango Delta I
• 3. 9. – Okavango Delta II
• 4. 9. – Okavango Delta i s přeletem
• 5. 9. – Plavba do národního parku
• 6. 9. – Zimbabwe

1. 9. – Bushman walk

Ráno i přes to, že mi není úplně nejlíp, vyrážíme na procházku s místními bushmany. Whow. Procházíme bushem, všude jen suchá tráva a suché keře, přesto po cca půlhodince zastavujeme a koukáme, co bushmani všechno našli!

Kořen, který funguje jako antikoncepce (zkrátka „vypne“ holčičí cyklus cca na půl roku). Prý existuje i jiný, který to zase zapne. Vydlabali i takový míč, který je celý provlhlý – půlku ho nastrouhají, vymačkanou vodu z něj pijí, případně se jím umývají. Druhou půlku opět zahrabou – prý za 7–8 měsíců bude opět plně dorostlý a oni se pro něj vrátí. vtipný je i pidi stonek, který našli mezi tisícem jiných stonků. Chvilku kopají a vytáhnou jiný bílý míč, který je plný vody a ze kterého jde pít jako z kokosu. Já bych tam umřel v půlce prvního dne, oni tak umí přežít celé generace. Úžasné.

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Následně nás čeká tranzit do Maunu. Vyjížďky do města se neúčastním a zůstávám v kempu. Začal jsem polykat bílé pilulky a tak nemám zbytečné síly. Jojo sice říká, že mě miluje a budu jí chybět, ale bohužel… Jojo, je holt Jojo :-)

2. 9. – Okavango Delta I

Je mi opravdu špatně a to nás čeká Okavango Delta. Nakládám svoje věci na truck s tím, že pokud se mi během převozu k deltě neudělá lépe, tak to vzdám. A ono si mi lépe udělalo :-)

Překládám se do na místní loďky Makoro. Holky se jdou ještě před cestou vyčůrat a ano – konečně začíná wild Africa! Jak totiž zjišťují, našly si místo skoro hned pod slonem. Armádu turistů s foťáky pak musí místní průvodci zastavit, sloni přeci jen nejsou zrovna bezpečné zvíře. Nastupujeme tak do vratkých loděk (poprvé v Africe se opravdu bojím o svoji fotovýbavu – ale zbytečně, loďka se žádná nepřevrhla) a koukáme na slony z vody. Čeká nás pak cca 3 hodinový přesun ke kempu.

• 
• 
• 
• 

Okavango delta je… zajímavá. Naprosto průhledná voda (pitná! průvodci ji pijí normálně, my nakonec jen po převaření :-)), zarostlá travinami, ve kterých je opravdu živo – vážky, pavouci, mušky, … kemp máme na hned na jejím břehu na písečné pláži, za stany je pár metrů hustých stromů a travnatá bush – velký ostrov. Za stromy jsme rádi, protože skoro hned po příjezdu nám za kempem přeběhne stádo slonů. Malé zemětřesení, řekl bych.

Odpoledne se jdeme projít po ostrově. Nádherný zážitek. Poprvé jdeme opravdu mezi zvěř, bez plotů, bez aut, bez čehokoliv. Jít pěšky proti zebrám je nádherný a nezapomenutelný zážitek!

Nacházíme lvy sežranou mrtvolu Buffola. Ze zbytků jeho kopyt by malé děti mohli mít bačkůrky :)

• 
• 
• 
• 
• 

cestou zpět do kempu si užijeme kýčovitý západ slunce, večeři jím poprvé opravdu po africku – rukama. Je to legrace :)

• 

3. 9. – Okavango Delta II

Ráno nás hned čeká další game walk (než začne pálit sluníčko). Užijeme si krásný výhled slunce, potkáme slony i žirafy. Nádhera.

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Před obědem si zkoušíme makoro. Nakonec v tom zvládáme jezdit i ve dvou – tedy dva stojící a synchroně se odrážející. Jana se holt otrkává opravdu rychle :)

• 
• 
• 
• 

Přes den se dá jen relaxovat, je opravdu horko. Předvečer pak odjedeme na makoro za hrochy – vyplavávají a koukají na nás, občas si odfrknou. Chvilku fotíme, delší dobu jen koukáme. Ptám se průvodce, kdo je rychlejší – oni, nebo makoro? Prý jednoznačně oni. Je to fajn vědět, přeci jen hroch je nejnebezpečnější zvíře co snad v Africe žije.

Cestou zpět do kempu ještě zvládneme další západ slunce. Uf. Večer pak průvodci zpívají a tancují, my chvílemi také. Výborná atmosféra, tisíckrát lepší jak placené vystoupení ve Spitzkoppe.

• 
• 
• 
• 
• 

Na celé deltě je nejšílenější ten pocit závislosti na druhých. Sám tu nenajdu nic k jídlu, sám se odsud nedostanu – makoro sice ovládat nějak umím, ale kam bych jel? Delta je pro mě bludiště, neměl bych šanci přežít. Zkrátka: milý průvodci, mám vás opravdu rád, bez vás bych tu umřel.

4. 9. – Okavango Delta i s přeletem

Poslední den v deltě. Rychlá ranní procházka bushem a pak už jen dlouhá cesta zpět do civilizace. Škoda.

• 
• 
• 

V civilizaci balíme, některé slabší povahy si dopřávají po několika dnech v deltě sprchu a po obědě odjíždíme směr letiště. Čeká nás scénický přelet nad deltou. S námi do letadla usedá i Ephraim (hurray! :)).

Pohled na deltu z výšky je úžasný! Spousta zvěře (poprvé vidíme i krokodýly!), jen turbulence jsou opravdu silné. Holky si tak na konci odnáší i menší výslužku (sám jsem s tím chvilkami bojoval).

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

A další tranzit až do kempu pod stromy Baobab.

• 

5. 9. – Plavba do národního parku

Tranzit. Naše nové oblíbené slovíčko. Rozhodně tento je originální – vede po totálně rozsekané silnici, takže Ephraim často raději sjíždí a chvilkami jedeme podél cesty v prachu. Sloni přes cestu už snad ani nikoho nevzrušují.

V kempu objednáváme památeční trička, popijeme, vypereme a projdeme se do města. Odpoledne nás čeká projížďka na lodi do národního parku Chobe. Pokud jsme doteď některých zvířat viděli málo, nyní si jich užijeme opravdu spousty. Desítky hrochů, slonů, krokodýlů, ptáků, …

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

…po chvilce mě to přestává bavit a tak jdu zkusit fotit racky za loď. A díky tomu jsem nakonec i v první řadě, když se za námi pár hrochů začne prát :-)

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Dokonce se nám podaří pozorovat i sloní přeplavání řeky – což se prý moc často neděje. Nejlepší jsou slůňata, kterým občas kouká jen chobot :-)

• 
• 
• 
• 
• 
• 

A pak už jen focení, focení, focení, dopití piva a přesun zpět do kempu.

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Večer se loučíme u posledního ohně. V Zimbabwe už se takto v celku nikdy neuvidíme. Jojo a Ephraim dostanou dárky, zpívá se, hraje se na kytaru, já odpadám do postele.

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

6. 9. – Zimbabwe

Máme to jen kousek na hranice do Zimbabwe, naší poslední navštívené země… konec se nevyhnutelně blíží.