Tentokrát nás jelo hafec – kromě mě, Dejny, Babsinky a Etery s námi byla v autě ještě Týnka s Leem a Abbim.

Cesta byla děs běs, Morava nás přivítala (prý přivezeným, tssst) hnusným počasím, kdy přes husté sněžení jsme si často nebyli jisti, kde je cesta a kde pole. Zprávy hlásily cosi o klouzajících kamionech, my jsme ale našli jen jedno auto zapadlé v příkopě. Sami jsme naštěstí dojeli bez potíží, i když průměrná rychlost nepatřila zrovna k nejvyšším..

Jinak běhalo se dobře, klubovna byla teplá, jídla dostatek, společnost super – taková klasická intenzivka s Lůcou :-)

Na závěr jsem si dal dvě rozběhové rovinky a teda skoro bych se vás i chtěl zeptat – co je na tom agi tak těžkého? To si přece jen stoupnete ke skočce, ukážete pejskovi co má udělat, pak popojdete k druhé, počkáte až vás pesan doběhne a zase mu jen ukážete, co má dělat.. ne? :-)