Krytí Eterky ve Švédsku

21. 11. 2015 2015, Oblíbené, Cestování

Těžké rozhodování zda, kdy a hlavně s kým skončilo a jeho rozebírání sem nepatří. Závěr byl nakonec ale pevně daný – jedeme krýt Eterku do dalekého Švédska!

GoodGirl´s Star­fighter Panda bude určitě skvělá volba!

Švédsko, sever, je prostě srdcovka, a tak když jsem se rozhodla, že otcem štěňátek bude švédský agiliťák, začala jsem se neuvěřitelně těšit. O to víc, že nejhezčí období ve Skandinávii je podzim. Ale Eterce se moc nechtělo a hárání oddalovala, až i v Praze stromy zezlátly a pak dokonce i opadaly, až bylo jasné, že krásně zlatý podzim ve Švédsku nestihneme. Zato jsme ale stihli tamní první pozdrav zimy.

0. Den – Cesta (Sobota)

Sobota 14. listopadu 2015 – Babsinka nám svým chováním k Eterce jasně naznačuje, že je nejvyšší čas vyrazit i když se kontrolní expresní testy progesteronu ještě úplně netváří. Raději i přes původní plán vyrazit ve větším složení později (mamka se vrací v neděli z Maďarska), nakonec dopoledne nakupujeme (zjišťujeme, že pořídit instantní suroviny bez palmového oleje je takřka nereálný úkol (tolik času jsem snad v životě v supermarketu nestrávila :)), odpoledne se balíme, pojišťujeme, a sháníme bydlení a zjišťujeme trajekt.

Hlavně shánění bydlení je veselé. My byli vlastně po celou dobu v klidu, že v listopadu nebude s místem v kempu určitě žádný problém. A to jsme se spletli. Půlka kempů je zavřena, druhá půlka beznadějně obsazena. Proboha, kdo všechno v listopadu ve švédsku kempuje? Naše hostitelka Anna, majitelka Pandy, vyslovuje teorii, že za to mohou ubytovaní uprchlíci. Začínáme být trochu zoufalí, až… až Dejnu napadne zkusit použít Google. A ten nás zavádí na web, kde se pronajímají celé chaty od soukromníků. Taková chata se dá pronajmout pouze na celý týden v kuse za jednotný poplatek vždy od soboty do soboty. A my na místo dorazíme v neděli a dovolenou máme naplánovanou na celý týden, zkrátka ideál. A taková chatka (no skoro palác) na týden může být levnější, jak místo v kempu na stejnou dobu.

Čeká nás dlouhá cesta, která je zároveň zatěžkávací zkouškou našeho zbrusu nového člena rodiny – Fordíka Emánka.

1. Den – Dánsko, Švédsko, ubytování a první krytí (Neděle)

Vyrážíme večer. Ve Francii je vyhlášená pohotovost a tak nás hned v Německu čeká noční kontrola. K trajektu v Rostocku přijíždíme s velkým předstihem a půlnoční lístek pořizujeme až na místě na blind. Ještě předtím venčíme na našem již tradičním travnatém plácku :-) do Dánského Gedseru jsou to 2 hodinky cesty, kdy holčičky zůstávají v autě a my zkoušíme nabrat něco málo sil.

Dánsko pro nás není jen traverzní cestou, dopoledne v Kodani zajíždíme do centra, parkujeme kousek od malé mořské víly – procházíme přilehlou pevnost, fotíme se u sošky a smějeme se pozornosti, kterou si tam naše čtyřnohé holčičky užívají od turistů :)

Z Kodaně nás čeká už jen dlouhá cesta do Boråsu, kde bydlí Anna. A vlastně ještě dál, naše ubytování se totiž nachází půl hodiny za Boråsem u vesničky Låckryd, vedle příhodně pojmenovaného městečka Sexdrega. Na hranicích Švédska se prokazujeme pasy, musíme dokonce vytáhnout i pasy holek. Kontrola je ale naštěstí rychlá a zbylá cesta na server bezproblémová.

Adresu majitele naší pronajaté chatky nacházíme bez potíží, po chvilce čekání dorazí sympatický Christian a domlouvá se s námi lámanou angličtinou. Kde nás tedy nakonec ubytuje? Dřevěná chatička leží na samotě za vesnicí, hned za mechovým trávníkem sousedí soukromý les, jezero, sauna, uvnitř krb s neomezeným množstvím dřeva, 3 ložnice, koupelna, obří obyvák, … no, líbí se nám tam :) za cenu menší než je pidi chatka bez ničeho v kempu na týden, proč ne? Hned si to tam zamilujeme! A hamouni nejsme, zveme kamarády, ať za námi dojedou, z Prahy jezdí do Göteborgu přímý autobus, nebo bez problému letecky. Teď už můžete všichni jen litovat. Protože to byla doopravdy pohádka.

Ještě večer, i když už za tmy, (trochu zvláštní spojení, když se takhle daleko na severu stmívá v listopadu už někdy ve 3 odpoledne :-D) vyrážíme do blízkého Boråsu na první setkání s Annou. Tu velmi pobavím dotazem, zda si máme sebou brát čelovky, když se jdeme projít do lesa a je tma. Po krátké domluvě (parkujeme na jiném pozemku, kde ale bydlí jedna z Anniných agiliťaček :)) se s Annou a její smečkou potkáváme. Jsme trošku ve stresu, že s sebou vzala tolik pejsků (nejen fen), kteří při příchodu k nám zběsile ve tmě blikali, ale to se nakonec vůbec neukazuje jako problém. Na volno běhá jen Panda a Eterka, kteří si od prvního pohledu padli neskutečně do noty. S Annou konzultujeme, že 8. den hárání je opravdu ještě brzy a že dnes dáme pouze seznamovací procházku. Procházíme blízkou běžkařskou trasu – zkrátka cestičku lesem osvětlenou množstvím lamp, fakt luxus, osvětlený les :). Pejci spolu běhají, honí se a nehnou se od sebe na krok a na konci, když už jen chceme naskládat všechny znovu do aut, zjistíme, že Panda s Eterkou od sebe nechtějí. První nakrytí máme úspěšně za sebou a tedy docela nečekaně.

2. Den – Kypegården (Pondělí)

První ráno a celý den ve Švédsku nechceme nic přehnat, Eterka by po nakrytí měla být pokud možno v klidu. Naplánujeme proto jen kratičkou procházku po značené trase blízkým lesem Kypegården. Vydatně mrholí a upřímně se nám ven ani moc nechce. Ale kolem střídavě přijíždějí a odjíždějí na/z parkoviště další a další auta a z nich vystupují do deště vybavení pejskaři, aby vyvenčili své parťáky. Nenecháma se proto zahanbit a taky vyrážíme. Užíváme si klidu, v podstatě liduprázdna, mlhy, úžasně zeleného mechu, který pokrývá snad všechno kolem nás a krásné přírody. Neustále mrholení nás nakonec ani moc nerozhází, jsme z domova dobře vybaveni. Jen Babsince se nelíbí ani mokro, ani obleček proti mokru. Všechno kolem je až neuvěřitelně zelené, ale jakože fakt echt zelené, svěží až magické. Nádherné lesy.

Po výletě se stavíme ještě v supermarketu nakoupit čerstvé pečivo a trošku ovoce a zeleniny a hurá na chatku nabírat síly s buchtičkami s pudingem ke krbu a filmům. Večerní plánovaný agility trénink s Pandou, na který nás zvala Anna, kvůli neustávajícímu dešti musíme bohužel zrušit. Domlouváme se alespoň na zítřek na překrytí.

3. Den – Visingsö, Gränna, překrytí (Středa)

Na třetí den ve Švédsku máme v plánu první vzdálenější místo – velké město Jonköping a z něj dál až naostrov Visingsö, který kdysi vyrobil obr mrštěním kusu země do jezera Vättern – to se mu nechtělo obcházet, takže si udělal ostrůvek, přes který mohl překračovat.

Užijeme si trajekt na ostrůvek, na kterém nás bohužel dohání zima, vítr a lehký déšť. Stihneme naštěstí aspoň několik fotek kolem mola (jakože hooodně kluzkého :)) a krátký výlet barevným lesíkem po koňské stezce. Obhlédneme dřevěný kostel, z dálky starou kamennou pevnost a pak už jen svačíme v suchu auta a vezeme se trajektem zpět na pevninu.

Ostrov je přístupný trajektem z městečka Gränna, které je proslaveno svým cukrářským uměním, hlavně svými pruhovanými zahnutými lízátky Polkagris, které znáte například od Santa Clause. A které jsou typické pro tuto oblast. Jednu výrobnu pruhovaných pamlsků navštívíme. Skrze okno je vidět přímo pod ruky cukrářů, jak pracují! A jeden z nich za námi hned zaběhne a nabídne nám k degustaci úžasné karamelky. Dlouho vybíráme dárky domů a nakonec dostaneme gratis na ještě jedno lízátko na cestu.

Tím pro nás dnešní výletování končí, jedeme se na chatku trošku zcivilizovat, abych se hned zas natáhla jak široká tak dlouhá při nastupování do auta. Je tu všude hodně mokro a staré trámy oddělující trávník od písečné příjezdové cesty hodně kloužou. Ještě, že to neodnesla chudák Babsinka, kterou jsem v tu chvíli nesla do auta v náručí, ale pouze kalhoty a má dlaň. V té zůstala docela díra, a jizvičku a památku na tenhle den tam budu mít už asi napořád. Potom už zadáváme do navigace adresu Anny a jedeme na druhou návštěvu Pandy. Navigace se nás v samotném závěru snaží opět zlákat někam jinam, naviguje nás na vyšlapanou stezku, my se ale nedáme, zakroužíme okolo po silnici a po chvilce bloudění už zvoníme v pěkné vilové čtvrti na ten správný zvonek.

Panda a Eterka spolu opět blbnou a řádí :-) Ajťák má sice trošku paniku z ovčí kůže, co leží na křesle, ale rozhodně nemá paniku z Pandy. Druhé nakrytí probíhá opět bez problémů a bez asistence. Panda nás opět okouzluje svou milou povahou. Nejen Eterka je z něj naživo nadšená :-) Byla to nakonec totiž láska na první pohled pro nás pro obě. Panda splnil vše, co jsem od krycího psa vyžadovala, malou výšku, líbivý exteriér, typickou teriéří povahu, chuť pracovat a také krásný pohyb. Nebyl to pejsek ve výstavním postoji odněkud z obrázku. Pečlivě jsem studovala jeho fotografie z rodinného prostředí, z parkuru, z procházek a také jeho videa. A na živo byl ještě lepší. Díky Anno!

Ještě dlouho pak kecáme o práci, psech, postrojích, agility a vůbec. Mimochodem v Anně se nezapře agiliťák a rozhodčí a vytahuje míru. Přeměřuje Eterku pomocí rámu co bývá na AWC a spokojeně konstatuje, že je to smallík jako vyšitý. Jako už asi desátá rozhodčí v řadě :-) Nakonec opět domlouváme možnost tréninku na druhý den.

4. Den – Liseberg, západní pobřeží (Středa)

Sluníčko, modrá obloha, teplo! Po uplakaných dnech příjemná změna. A protože včerejší výlet byl na východ, dnes vyrážíme na západ.

První cíl je lunapark Liseberg v Götebergu, kde máme v plánu navštívit dřevěnou horskou dráhu. Bohužel přijedeme moc brzy, zábavní park otvírá až pozdě odpoledne :/ s mírným zklamáním tak listujeme průvodcem a hledáme alternativní cíle, až se rozhodneme navštívit nějaký maják – jedeme na pobřeží!

První nám stojí v cestě obří středověká pevnost Bohus Fästning, monumentálně si hovící vedle dálnice E6. Sice bychom se rádi podívali i dovnitř, bohužel zamčená pokovaná brána nám v tom brání. Projdeme se tedy alespoň okolo, procvičíme obratnost se dvěma flexinami a pak už hurá k moři!

Dojedeme až na konec světa, alespoň nám to tak připadá. Cíp pevniny, který je zároveň městečkem Klädesholmen, skládajícího se ze spousty rozkošných bílých rybářských domečků. Nejvíc nás ale stejně asi baví loďka umístěná na dětském pískovišti. Děti se holt musí učit lásce k lodím od malička :-)

Vracíme se zpět do vnitrozemí na dálnici (cestou vyfotíme losí značku!) a směřujeme dál na sever – směr ještě kouzelnější místo – městečko Smögen.

Už jen ten příjezd k němu po obřím mostě s nádherným výhledem stojí za to! Při západu slunce prolezeme stezku po růžových skalách na pobřeží, zamáváme majáku na blízkém ostrůvku a užijeme si výhledy na barevné i bílé domečky. U moře fučí ledový vichr a nevíme, jak vypadá kamenitá stezka, a proto tenktokrát necháváme pejsky raději v autě. Vše zakončíme pohledem asi nejhezčím – z mostu na rozsvícené městečko pod námi. Panuje už téměř tma.

Náročný den končí dlouhou cestou domů. Na Horskou dráhu už nemáme ani pomyšlení :)

5. Den – V chatičce a okolí (Čtvrtek)

Naordinujeme si odpočinkový den. Dopoledne je počasí slunečné a my ho trávíme líně zachumlaní v dece u roztopeného krbu u filmů a knížky. Po obědě se rozhodneme prozkoumat nejbližší okolí našeho ubytka, jen to počasí už nám tolik nepřeje. Projdeme se kolem jezera, sousední opuštěné chatky, lesem dojdeme k dalšímu jezírku a zakroužíme domů. Opět musíme znovu ocenit, jak geniálně nakonec bydlíme. Les, jezírka, ticho a klid. Holky (všechny) jsou nadšené.

Odpočinek u krbu :-)

6. Den – Vänga, sníh, Trollhättan (Pátek)

Předpovědi slibují první sníh, ale ten zatím nepřichází, je polojasno, ale teplota venku citelně klesla k nule. První cíl dnešního dne je ptačí rezervace Vänga kousek severně od Boråsu. Tip na tento výlet nám dala Anna. Vítají nás namrzlé dřevěné chodníčky v rašeliništi, po kterých volíme místo chůze bezpečnější a zábavnější způsob přepravy – klouzání se :-) ptáčky nevidíme, ale přírodu a klouzání si užíváme i bez nich!

A to včetně situace, kdy se Babsinka odmítá vydat z mostku dolů, protože je to celé nějak podezřelé (je chytrá, je to z kopce a klouže to, co na tom, že je to skoro rovina, prostě úsek klesání je klesání). Musíme se pro ni vrátit a s prvním krůčkem ji trošku pomoci :-)

Vymýšlíme, co ve zmrzlém slunečném dni dál a nakonec se rozhodneme vydat se ještě jednou dál na server, tentokrát to městečka Trollhättan, které je takovým švédským Holywoodem. Natočilo se tu spousta filmů – krajina i architektura tomu nahrávají. Než tam ale dojedeme…

…tak si všimneme množící se námrazy na zastíněných svazích. Sjíždíme tedy z dálnice, parkujeme kousek vedle a vylézáme do bílé nádhery! Krátká procházka a focení holčiček v něčem, co se odvažujeme nazvat naším prvním sněhem zimy 2015/2016 :-) bílo, nízké sluníčko, nádhera!

A pak už tedy konečně dojedeme do centra Trollhättanu, z vyhlídky nad městem pozorujeme západ slunce nad starou strašidelnou vodní elektrárnou s přehradou v soutěsce a odpoledne za tmy míříme zpět domů.

Na dobrou noc zkoušíme ještě fotku noční oblohy („Pájo, prosím, vyfotil bys takovou tu fotku, jak se na ní otáčejí hvězdičky?“). A páč nemám dálkovou spoušť a neumím úplně ovládat svůj foťák, musím spoušť držet zmáčknutou 12 minut, aby byl pohyb hvězd nějak vidět. Zmrzlý prst a rozmazaná fotka jsou výsledkem vlastně docela velké zábavy. :-)

7. Den – Domů přes 3 majáky (Sobota)

Ráno nás vítá opravdová zima! Slibovaný sníh se sice neobjevil (zatím), ale venku je i přesto namrznuto. Všude! Je to nepopsatelná nádhera! No, naštěstí nebo naneštěstí? Jedeme domů :-)

Provedeme úklid chatky, rozloučíme se s ní a vyrážíme na západ a pak na jih. Dlouhou cestu nám zpestří celkem 3 okamžiky. Prvním je návštěva majáků v cípu země severně od Helsingborgu za městečkem Mölle, druhý je maják přímo v Helsingborgu, který díky odrazu světla z protější stavby dokonce vypadá, že svítí :-) Třetí okamžik je brutální sněhová vánice, která nás chytila v první polovině Dánska. Chvilkami se jede úplně poslepu, často se orientujeme jen pomocí zvuku pravé čáry pod kolem. Šílená vysilující jízda v počasí, které se naštěstí umoudří v půlce Dánska a do Gedseru na trajekt dojíždíme již jen za mírného deště.

Nudný průjezd Německem tentokrát odřídí Dejnuš a hurá, brzy nad ránem jsme konečně doma! Rychle vyhážeme věci z auta a brzy pokračujeme dál, tentokrát směr IKEA, dát si švédskou snídani (už se nám stýská) (a nechat si nabourat auto, ale to je už také zas jiný příběh)…

Další příběh maminky Eterky i krásných dvou holčiček, které se jí později narodily, můžete najít na stránkách http://puppies.terierka.com/! :-)